Uspenský půst (Spasivka)

14.srpna - 28 sprpna

Tropar, hlas 4.
Apoštolům rovní a slovanských zemí učitelé, Cyrile a Metoději, v Bohu moudří, Vládce všech proste, aby všecky národy slovanské utvrdil v pravoslaví a jednomyslnosti, světu pokoj daroval a spasil duše naše.

Zhruba měsíc po Petro-Pavlově (apoštolském) půstu začíná další postní období, poslední v církevním roce byzantského obřadu. Nazývá se Uspenský půst nebo Spasivka nebo Půst před zesnutí Bohorodičky nebo i Půst Bohorodičky (čsl. Bohorodičnyj post ). Trvá od 1. srpna do 14. srpna, tedy dva týdny. Je to půst, kterým se připravujeme na poslední dva z dvanácti velkých svátků církevního roku, tedy na Proměnění Páně (Preobraženije - 19 srpna) a Zesnutí přesvaté Bohorodice (Uspenije - 28. srpna).

Do života církve vstoupil "zdola", nikoliv z nařízení hierarchie, ale skrze zvyk. Už římský papež svatý Lev Velký zmiňuje čtyři postní období v jedné své homilii (přednesl ji kolem roku 450): "Církevní půsty jsou rozděleny v roce tak, aby každé roční období mělo předepsán zákon zdrženlivosti. Proto je pro jaro jarní půst - čtyřicátníci, v létě letní půst - na padesátníci, podzim má podzimní půst - v sedmém měsíci a zima - zimní.

"Sv. Lev tedy znal čtyři základní postní období podobně, jak je máme dnes v našem církevním roce (Velký půst, Petro-Pavlovský neboli apoštolský půst, Uspenský půst a Filipovka - půst před Narozením Páně)).

Zmínku o tomto půstu nacházíme iv listu římského papeže Mikuláše I. (858-867) Bulharům, v němž píše: "Svatá římská církev má odedávna zvyk dodržovat tyto půsty: Čtyřicet dní před Velikonocemi, po Padesátníci, před zesnutí Marie Bohorodičky a také před svátkem Pánova narození. "(response, č. 4)

Svatý Symeon Soluňský píše, že "půst v srpnu je stanoven na počest Matky Božího Slova, která, když poznala, že se blíží konec jejího pozemského života, tak jak stále trpěla a postila se za nás, i přesto, že byla svatou a neposkvrněnou a nepotřebovala se postit, tak se zvlášť modlila za nás, když se chystala přejít z zdejšího života do příštího, a když se jí blažená duše měla prostřednictvím božského Ducha sjednotit s jejím Synem. Proto se i my máme postit a slavit ji, napodobovat její život a tak ji pohnout k modlitbě za nás. Někteří zase říkají, že tento půst je ustanoven kvůli dvěma svátkům, tj proměněného a zesnutí. A já ho beru jako nezbytným kvůli památce na tyto dva svátky, jednoho - který nám dává posvěcení, a druhého - který nám dává smíření a přímluvu za nás. "

Definitivní byl tento půst do byzantského církevního roku zaveden na církevním sněmu v Konstantinopoli v roce 1166.

Uspenský půst dnes

Každý půst má být obdobím zintenzivnění duchovního života, vnitřního očišťování "úklidu" hodnot. Mnozí lidé v dnešní době tají v prázdnotě, často jim chybí skutečné hodnoty a skutečné štěstí - a to právě kvůli konzumismu a nenasytnosti. Proto jsou půsty v dnešní době mimořádně důležité. Jsou účinným lékem na prázdnotu, frustraci a "únavu ze života".

Uspenský půst v současnosti není v Řeckokatolické církve na Slovensku závazný, což však ale neznamená, že byl zrušen. Řeckokatolická církev nechává na každého z nás, abychom si našli své pravidlo pro postění (např. Zdrženlivost od masa celých 14 dní nebo čistě rostlinná strava v středy a pátky, zříci si televizi, zintenzivnit čtení Bible apod.) - buď sami nebo po konzultaci s duchovníkom.

Poslední dva velké svátky církevního roku poukazují na cíl našeho života - proměnění ( zbožštění ) a přechod do nebeského království. Právě Uspenský půst představuje výbornou příležitost, abychom si tento cíl více připomínaly, abychom na něj více soustředili své úsilí a něco pro něj provedli. O to více, že půst v tomto období je usnadněn dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce. Ať se tedy stane obdobím sklizně nejen toho biologického ovoce, ale i obdobím sklizně duchovního ovoce.

Dobrý pastýř 4/2004