14. Neděle po Padesátnici
Neděle o Králově hostině a svatebním šatu.
2. září 2018
Nedělní čtení Evangelia
Evangelium podle Matouše (Mat 22,1-14)
1. A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích:
2. "S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.
3. Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít.
4. Poslal znovu jiné služebníky se slovy: `Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!´
5. Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.
6. Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je.
7. Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
8. Potom řekl svým služebníkům: `Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;
9. jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.´
10. Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.
11. Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.
12. Řekl mu: `Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?´ On se nezmohl ani na slovo.
13. Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.´
14. Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."
Kázaní
V dnešním nedělním dni, nám evangelium ukazuje podobenství o svatbě Královského syna. Smysl tohoto podobenství, byl obrácen k farizejům a vůbec k celému židovskému národu, k národu vyvolenému, který však touto ctí, svého nebeského vyvolení opovrhl.
Ale protože celé Evangelium, není ohraničeno jen jedním smyslem, toto podobenství má ještě i jinou hloubku svého významu, protože jako i jiná podobenství je obráceno k nám samým a v tomto podobenství je nám zobrazena tajina lidského spasení.
Je nám zde ukázáno, že ke spáse, je nedostatečné samotné přebývání mezi pozvanými, ale že je zapotřebí být ještě oděn i v náležitém šatu a v náležitém rouchu.
Osobní duchovní boj, naše duchovní snažení, činí z pozvaného vyvoleného.
Proto, abychom získali účast v nebeském Království, nemůžeme jen vnějškem přebývat v Církvi. Církev je Tělem Kristovým a není jen vnější společenství. Proto i opravdové a skutečné obecenství s Církví, činí se skrze osobní duchovní boj a duchovní snažení každého z nás.
Víme, že když byli naši prarodiče vyhnáni z ráje, Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožený oděv a oblékl je (Genesis 3, 21). A tento kožený oděv, kteří my stále ještě nosíme, je tím oděvem těla, který je nevraživý a nepřátelský vůči Bohu, oděv, který není svatebním a který nám brání být na svatbě Královského Syna.
A osobní duchovní boj, naše duchovní snažení, spočívá v tom, abychom ze sebe tento kožený oděv svlékli, abychom sebe prosvětlili a očistili blahodatí Svatého Ducha.
Neboť ten kdo je pozvaným, stává se jen tehdy vyvoleným, když sám jde naproti Bohu, který ho přizývá do Svojí Církve, do Svého požehnaného stáda.
Dnešní evangelium, nás přizývá k tomu, abychom se zamysleli nad naším svatebním šatem, nad opravdovým přebýváním v Církvi.
Může se stát a dej Bože, aby se to stalo, že mnohé se promění v našem životě, proto, abychom nebyli jen povolanými, ale i vyvolenými na požehnané svatbě Královského Syna v Jeho Království. Amen.
Zdroj: http://www.pravoslavi.org/