Druh zápisky

Za živé a zesnulé na proskomidii. Jména pravoslavných křesťanů - živých i zesnulých - vzpomíná kněz podle tzv. diptychu (dvou listin se jmény, která mají být při liturgii s modlitbami vzpomínána) nebo dle „pomjaníků“ (lístečků, na než si věřící napíší jména svá i svých pravoslavných příbuzných, přátel apod.) či prostě dle poznamenaných jmen. Kladením částeček, vykrajovaných z prosfor za přesvatou Bohorodici, za svaté, za církevní představené, za pravoslavné věřící žijící zde na zemi i za pravoslavné křesťany již zesnulé, kolem Beránka na diskose vytváří kněz vlastně ikonu Církve - svatí, živí i zesnulí jsou zde shromážděni kolem Beránka, Krista. Tato ikona má být při liturgii oživena proměněním Beránka na Tělo Kristovo. Jak žádoucí je tedy být v této ikoně přítomen skrze částečku, za mne vykrojenou a položenou na diskos!

Po svatém přijímání je tajuplné dílo modlitby za jmenované věřící, které bylo při proskomidii započato, dovršeno tím, že kněz všechny částečky z diskosu vpouští do kalicha se svatou Kristovou Krví. Při tom dí: „Smyj, Pane, hříchy zde vzpomenutých svou drahocennou Krví, na přímluvy svatých svých...“ Z tohoto konání je vidno, jak důležité je toto vzpomínání jmen a jaká mnohonásobná odpovědnost je při tom na pastýře kladena.

• Za živé na proskomidii při liturgii - pomjaník za zdraví a Boží pomoc o živých pravoslavných věřících. Liturgie se slouží dle aktuálního rozpisu.
• Za zesnulé na proskomidii při liturgii - pomjaník za pokoj a spásu duši již zesnulých pravoslavných věřících. Liturgie se slouží dle aktuálního rozpisu.
• Panychida - je krátká bohoslužba (která se slouží zvlášť od svaté liturgie) za pokoj a spásu duše již zesnulých pravoslavných křesťanů. Během sloužení panychidy kněž vzpomíná na jména ZESNULÝCH pravoslavných věřicích zapsaných na pomjaník. Slouží se ihned po skončení svaté liturgie.

Molebeny  - to jsou krátké bohoslužby (které se slouží zvlášť od svaté liturgie) prosebného nebo děkovného charakteru, jež se modlitbou obrací k Bohu, Bohorodičce nebo svatým. Během sloužení molebenu kněž vzpomíná na jména ŽIVÝCH pravoslavných věřících zapsaných na pomjaník.

• Děkovný moleben - moleben obracený k Bohu s děkováním za jeho milost a dary. Slouží se ihned po skončení svaté liturgie dle aktuálního rozpisu.
• Moleben u ikony s relikviářem sv. Matrony Moskevské - prosebný moleben, obracený ke svaté blažené Matroně Moskevské. Slouží se ihned po skončení svaté liturgie dle aktuálního rozpisu.
• Moleben u relikvie svatého - prosebný moleben, obracený k jednomu ze svatých, relikvie, kterého máme v relikviářích našeho chrámu. Jméno svatého, nebo svaté, prosím napište do kolonky POZNÁMKA ve formuláři pomjaníku. Slouží se ihned po skončení svaté liturgie dle aktuálního rozpisu.
• Moleben u relikvie sv. Václava - prosebný moleben, obracený ke svatému mučedníku Václavovi, knížetí českému. Moleben se slouží u relikvie sv. Václava na Pražském hradě v katedrále sv. Víta. Slouží se každou sobotu.

Akafist - to je hymnus o zvláštní struktuře, který se má zpívat a poslouchat vestoje. To značí, že věřící se ho mají modlit ve vážném duchovním postoji, jako evangelium, s velkou soustředěností a připraveností přijmout všechny nabízené pravdy víry. Akafist se skládá z úvodních formulí a dále ze dvaceti pěti částí, třinácti tzv. kondaků (též kontakion) a dvanácti tzv. iků (ikos, též oikos), což byly dvě hlavní formy byzantské duchovní poesie. Kondaky jsou delší básnické pasáže, které zpravidla končí zvoláním "aleluja", zatímco iky jsou litanické série zvolání. Všechny kondaky a všechny iky většinou končí stejnými slovy, jakýmsi refrénem. Třináctý kondak se opakuje třikrát, po něm znovu následuje první ikos a první kondak, pak následuje ještě závěrečná modlitba. Během sloužení akafistu kněž vzpomíná na jména ŽIVÝCH pravoslavných věřicích zapsaných na pomjaník.

• Akafist u relikvie sv. Ludmily České - tento modlitebný čin se slouži u relikvie svaté mučednice Ludmily české na Pražském hradě v bazilice sv. Jiří. Slouží se každou sobotu.